Tramping
(přesměrováno z Tramp)
tramping – (z angl. tramp = tulák, dlouhá chůze, plahočení) – druh zájmové činnosti blízký táboření a chataření, pobytu v přírodě a turistice, spojený s nápodobou zvyklostí tuláků, zálesáků, lovců, Indiánů a vojáků. V am. angličtině se slovem tramp označuje tulák cestující pro zábavu a z touhy po volnosti. T. je většinou charakteristický životem v partě, mimo místo bydliště, a snahou o kontakt s původní, tzv. neporušenou a divokou přírodou. Jeho součástí je obvykle aplikace alespoň některých zásad tzv. lesní moudrosti (viz woodcraft) a zálesáckých dovedností (znalost zacházení s nožem, sekyrou, vázání uzlů, zakládání a udržování ohně a vaření v primitivních podmínkách). Kult. a soc. charakter t. se dotvořil do ucelenější podoby v 30. l. 20. st., kdy přechodně nabyl formy anarchizujícího soc. hnutí, blízkého polit. levici a spol. zakotveného v prolet. a studentském prostředí a v hnutí nezaměstnaných. T. v této době vytvořil zárodky alternativního životního stylu, kontrastního ke středostavovské morálce a životním konvencím nejširších vrstev. Byl současníky vnímán jako počátek moderního způsobu života. Tramp pak byl přijímán jako „romantik dneška“. Mluvčí t. vystupovali proti militarizaci veř. života, snahám státu a podniků podřídit si volný čas pracujících, proti měšťanské morálce a pokrytectví v rodinném a sexuálním životě. Část trampů demonstrovala svůj odpor proti spol. konvencím zvýšeným konzumem alkoholu, sexuální nevázaností a iritujícím slovníkem, jiní přešli uvědoměle na pozice bojovníků proti kapitalismu, fašismu a válce. Jednotícím ideol. momentem byl odpor proti „paďourům“ a „astrachánům“ (viz squareville), tedy těm, kteří žijí v konvencích a víceméně se identifikují s politikou státu. Tento postoj vedl ke sblížení s tehdejší uměleckou avantgardou. Mnozí její představitelé s t. sympatizovali a někteří (např. G. Včelička a F. Bidlo) sami trampy byli a přispívali do trampských časopisů. Avšak již od počátku 20. l. vznikaly též komercionalizované formy t., přizpůsobující jeho podněty masové kultuře a životnímu slohu středních vrstev. Vzniká umělá trampská píseň, profesionální hudební trampské soubory, oblečení pro t., zvl. sportovní potřeby (zejm. kánoe, hausbóty apod.), komerčně pojatá trampská či kovbojská literatura, drobná architektura (chaty). Zatímco trampská protestní kultura stejně jako některé spec. životní formy t. (stanování nesezdaných mladých lidí, užívání střelných zbraní, polní i lesní pych atd.) byly státními institucemi potírány, konvenčnější formy byly naopak tolerovány a nacházely podporu i v reformistických polit. stranách.
T. je pokládán za specif. čes. jev, nemající jinde v Evropě ani v Americe obdoby. Vznikl v Čechách těsně před 1. svět. válkou, za jeho oficiální počátek se však udává založení osady Ztracených nadějí v r. 1919. Při jeho vzniku však působily i širší ideové vlivy, přetavující domácí tradice spolkového života, anarchismu, života v koloniích a uměl. komunách, instituci vandrů i zkušenosti z vojenského života do nové kult. podoby. Byl to především vliv skautingu, z něhož se zprvu trampové vydělili (byli též nazýváni divokými skauty), dobové romantickodobrodružné literatury (J. London, K. May, R. Halliburton, E. T. Seton atd.), filmu i osobních zkušeností trampů z pobytu v SSSR. Později, po 2. svět. válce, k tomu přistoupily i liter. vlivy beatniků (zejm. J. Kerouaka a jeho románu On the Road, 1957) a Steinbeckových románů. Tyto vlivy ovšem zasáhly spíše okruh kult. vyspělejších a zvídavějších zájemců o t. Po r. 1945 se charakter t. začal pozvolna proměňovat. Zmizely soc. podmínky, které vyvolaly v život jeho předválečné formy. Pozemkové reformy umožnily získat pozemek i trampům z děl. a chudých rodin, což vedlo k masovému rozvoji chataření, zejm. kolem velkých čes. měst. I když homogenizační tendence 50. l. t. příliš nepřály, zůstal živým spol. jevem mj. proto, že se také stal formou privátní opozice a protestu proti novým soc. poměrům a konvencím.T. dnes existuje zhruba ve třech podobách. 1. První představuje revivalistické hnutí, které se nostalgicky vrací k původnímu t. 20. a 30. l., udržuje jeho životní formy a oceňuje jeho kult.-ideové i polit. hodnoty. Původní trampské osady jsou veřejností i hromadnými sdělovacími prostředky chápány jako součást kult. dědictví, byť nejsou pod ochranou státu. Památky na původní t. se těší vysoké sběratelské oblibě. Stále živou tradici představuje i trampský sport, trampská píseň, karikatura a humor, byť dnešní tvorba obvykle navazuje na toto dědictví nepřímo. 2. Druhou formou t. je masová forma trávení víkendů a dovolených mládeží a osobami středního věku, spojená s vyvázáním ze soc. kontroly rodiny. Trampské party jsou převážně mužské nebo smíšené, málokdy čistě dívčí, a mají volnou organizaci spojenou s dodržováním skup. rituálů a norem. U části trampů se projevují tendence k vandalismu, alkoholismu či delikventnímu chování. Určitá nebezpečí vyplývají i z autostopu, který se silně rozšířil zejm. od konce 50. l. 3. Jako projev nového příklonu k hodnotám přírody se t. stal význ. součástí ekologických hnutí, popř. dalších alternativních skupin s vlastní subkulturou a hodnotovou preferencí (např. písničkářů pořádajících country festivaly apod.). Zejm. tato posledně jmenovaná vrstva t. je kult. velmi aktivní.
tramping, hiking, backpacking tramping, vagabondage Tramping –