Skupina nátlaková
skupina nátlaková – termín označující skupinu lidí, která vykonává různými metodami (legálními i pololegálními) nátlak na vedení určité organizace nebo na představitele polit. moci a ovlivňuje jejich rozhodnutí i činnost ve prospěch zájmů a cílů svých nebo skupiny, kterou zastupují. S.n. nelze ztotožňovat s politickou stranou, neboť si neklade za cíl bezprostřední získání polit. moci, i když za určitých okolností může roli s.n. polit. strana (dočasně) hrát. S.n. usiluje o cíle omezenější a konkrétnější a většinou se neúčastní přímo rozhodování o polit. otázkách (protože se jí nedostává nutných prostředků, nebo protože toho není k ochraně a realizaci jejích zájmů zapotřebí). Rozeznáváme s.n. prosazující ekon. zájmy a výhody (od malých neformálních prominentních profesních skupin až po sdružení podnikatelů) a s.n. reprezentující zájmy mimoekon., tj. čistě polit., kult., osvětové, náb., zábavní apod. Typickými s.n. jsou tzv. lobby nebo odbory, ale roli s.n. často hrají i hnutí (dnes např. feministické, ekologické aj.), nár. a jiné menšiny. Často jde o nelegální, ale legitimní skupiny (viz legitimita). Specif. s.n. jsou kliky uvnitř polit. i hosp. seskupení. Brutální podobu s.n. předstvují mafie a gangy, příp. teroristické organizace (viz terorismus). Demonstrující dav se za s.n. nepovažuje, i když vykonává polit. nátlak, protože nemá atributy skupiny a org. strukturu, ale s.n. mohou demonstraci zorganizovat, vést a využít ji jako jeden z prostředků prosazování svých zájmů s pomocí široké podpory veřejnosti, resp. jejím využitím či zneužitím ve prospěch více i méně obecně akceptovaných cílů. Obecně vliv s.n., resp. její úspěšnost závisí na těchto faktorech: 1. jejích finančních prostředcích, resp. možnostech získat je; 2. počtu zorganizovaných a akceschopných členů a pružnosti orgnizace; 3. stupni, v jakém reprezentuje jinou (větší) skupinu, jejíž zájmy hájí; 4. vnitřní soudržnosti, konsensu; 5. množství a typu kontaktů na „vlivné“ struktury, příp. míře inforovanosti o důležitých rozhodnutích; 6. prestiži ve veřejnosti a přístupu k prostředkům ovlivňujícím veř. mínění. K působení na polit. rozhodnutí používají s.n. propagandu, tisk, rozhlas a televizi, sponzorství, ale i korupci. Problematika polit. a ekon. s.n. byla doposud nejvíce zpracovávána sociology v USA, kde se jí jako první věnoval A. F. Bentley ve své knize The Process of Government (1908). První práce evrop. sociologů na toto téma se objevily v l. 1956–58.
pressure group groupe de pression Pressure Group gruppo di pressione, di interesse
Literatura: Ehrlich, S.: Władza i interesy. Warszawa 1967; Meynaud, G.: Nouvelles études sur les groupes de pression en France. Paris 1962; viz též lobby.