Skauting
skauting – (z angl. scout = stopař; souvisí s lat. auscultare = napjatě poslouchat) – pojem, který má v běžné řeči i v odborném písemnictví 4 různé významy. 1. Jde o organizační systém postavený na budování specif. organizací podle vzoru Boys Scouts, což byla družina založená v r. 1908 angl. generálem Baden Powellem, a navazující na tradice woodcraftu. Skautské organizace byly původně čistě chlapecké, později vznikal i s. dívčí. Označovat s. jako hnutí mládeže není přesné, neboť i když se s. obrací především na děti a mládež, jeho činnosti se účastní i dospělí a jeho zaměření i struktura odpovídá spíše organizaci typu service club. V původním pojetí byly skautské družiny paramilitaristické, zároveň však i eticko-vzdělávací organizace, navazující na tradice angl. vých. systému a zaměřené na příparavu budoucí elity. Později se prosadily i jiné proudy, včetně soc. reformistických, katol., pacifistických. V meziválečném období existovaly i družiny tzv. rudých skautů, vychovávaných v duchu třídního uvědomění a komunistické ideologie. Převládají ale směry příznivé westernizaci a šíření hodnot blízkých protestanské etice.
2. S. lze chápat jako specif. systém výchovy, jehož zákl. rysy jsou princip vůdcovství, samospráva, výchova k samostatnosti, odpovědnosti za sebe i jiné, k mravnímu i fyzickému zocelení. S. je orientován více přírodovědně než společenskovědně, doceňuje empir. praktické poznatky, inspiruje se etnografií, etnologií, praktickou psychologií i metodami soc. práce. Ponechává prostor pro vyniknutí na bázi výkonu, prověrky znalostí a schopností. Tato kriteria však podřizuje ideji skupinové koheze a kooperace. Výchovné postupy byly často moderním přetlumočením výchovných zásad přírodních národů, tak jak byly pojednány v díle E. T. Setona. Jejich podstatnou součást tvoří úcta k přírodě, akcent na vše sjednocující roli mýtu, který je námětem i vzorem činnosti skautského oddílu, přeměna běžných činností v symbolický a kvazimagický obřad. S. s velkou vynalézavostí využívá i prvky romantismu včetně velkoměstské romantiky (např. v díle J. Foglara), založené na řešení kvazidetektivních záhad, poznávání městské přírody a tradic jednotlivých městských čtvrtí, na pomoci osamělým a slabým, resocializaci zanedbaných a polokriminálních dětí a mladistvých. Pozitivní aspekty skautské výchovy jsou problematizovány latentní i zjevnou militarizací (zejm. v převládajícím badenpowellovském s.), spirituálním, idealizujícím a mytologizujícím základem mravní výchovy, prvky sociálního darwinismu (R. Kipling), odmítáním koedukace chlapců a dívek apod.
3. S. je ideologií, jejímž základem je idea stálého mravního zdokonalování, osobnostního růstu a soc. služby, kterou doplňují myšlenky státnosti a státotvornosti. V s. revitalizovaly některé představy blízké svobodnému zednářství, jak o tom částečně svědčí i symbolika s., např. často se opakující motiv člověka pozvolna se vytesávajícího z kvádru kamene či špalku dřeva. Systém mravních zásad s., shrnutých do řady maxim, má rysy neviditelného náboženství.
4. S. představuje úhrn tech.-org. zásad pobytu v přírodě, zpřístupňujících věcné poznatky i repertoár her, cvičení a zábav v přírodě. V tomto smyslu čerpá nejen z klasického odkazu woodcraftu, ale i ze znalostí etnografů a etnologů o lidové, zvl. řemeslné kultuře, lidové myslivosti a rybářství. Takto vymezený s. byl např. v meziválečném období součástí vysokoškolské výuky tělesné výchovy (profesorem s. byl např. M. Smotlacha).
S. není soc. ani ideol. kompaktní hnutí – již proto, že má dnes již celosvět. charakter. Skautské organizace se pravidelně scházejí na tzv. jamboree celosvětového i regionálního významu a poskytují svým členům řadu výhod, zejm. v turistice. Nejvíce je s. rozšířen v anglosaských zemích, v zemích bývalého brit. impéria, v Japonsku a některých arabských zemích. Značnou podporu měl za šáhova režimu i v Íránu. V bývalých social. zemích s. zachoval kontinuitu pouze v Polsku. V Československu vznikly první skautské oddíly na Plzeňsku a Rokycansku. V r. 1911 byla založena organizace Junák a vedle ní i často v opozici k ní vznikaly i jiné organizace badenpowellovského i woodcrafterského typu. Za zakladatele čsl. s. je pokládán A. B. Svojsík, který v knize Český skaut (1912) zpřístupnil zásady Baden Powellova systému. Tzv. rudí skauti (Spartakovi skauti práce) byli součástí proletářské tělovýchovy. Za okupace byl s. zahnán do ilegality a tvořil význ. součást nekom. hnutí odporu. Po válce byl obnoven, v r. 1949 rozpuštěn. V l. 1968–1970 vyvíjel opět činnost (jako s. i jako woodcraft), posléze byl opět zrušen, i když přežíval pod jinými názvy. Po listopadu 1989 nastala opět jistá revitalizace s. v českých zemích.
Scouting scoutisme Skauting, Pfadfinder scoutismo