Společnost postmoderní

Verze z 21. 9. 2020, 08:17, kterou vytvořil imported>Admin (Přidána poslední věta Viz též heslo společnost aktivní, společnost komerční, společnost legrační nebo [[společnost postmoderní (PSpol…)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

společnost postmoderní – pojem označující duchovní a spol. klima současné záp. společnosti, resp. pokus o jeho reflexi postmodernismem. S.p. je společnost zklamaná z modernismu, nedůvěřující v „konstruktivní“ racionalismus, odmítající ideu pokroku, předvídatelné a plánovatelné budoucnosti. S.p. je společnost bez univerzálního hodnotového systému, ohrožená ekologickými katastrofami. Je výrazem sebereflexe společnosti ve stavu krize. R. Pannwitz, který použil termín postmoderna (1917), klade proti modernímu dekadentovi a nihilistovi „sportovně zoceleného, národně uvědomělého a nábožensky probuzeného“ postmoderního člověka, který modifikuje společnost k svému obrazu. F. de Quiz používá termín „postmodernismo“ k označení období vývoje špan. a iberoam. kultury v l. 1905–1914 jako přechodné fáze mezi modernismem a ultramodernismem. A. J. Toynbee (1954) označuje za postmoderní přítomnou fázi vývoje záp. kultury, období přechodu od „národně státního“ myšlení a zájmů ke „globální interakci“. V s-gii se zprvu více než o s.p. mluvilo o postindustriální společnosti. Výraz „postmoderní“ se užíval spíše ve spojení postmoderní kultura. Podle některých novějších názorů pluralismus a heterogenita paradigmat jednání a myšlení je charakteristická i pro společnost, stejně jako privatizace života (Castoriadis), časté konflikty bez možnosti smíření. S.p. je pluralistická a ten, kdo by chtěl tento pluralismus překročit, je podle D. Bella buď ignorant, nebo diktátor. J. F. Lyotard předpokládá, že postmoderní období společnosti je identické s obdobím postindustriálním. S.p. vystupuje programově proti uniformitě i proti všem fungujícím nástrojům spol. kontroly. Antitotalitní morální inspirace je zaměřena proti zabsolutněním jakéhokoliv druhu (v umění, politice, v mezilidských vztazích apod.). Někdy se v této souvislosti mluví o „retotalizaci“ zaměřené proti „monopolu internacionálního stylu“ (v architektuře), proti rigidnímu scientismu (ve věd. teoriích). Klade se důraz na imaginativní pocity, v nichž se „prostupují heterogenní světy“ (D. Bell), směřující k dělení moci a k podporování mnohostí současných životních kult. a věd. koncepcí i soc. vztahů.

post-modern society société postmoderne postmoderne Gesellschaft società postmoderna

Literatura: Bell, D.: The Cultural Contradictions of Capitalism. New York 1986; Griffin, D. R. ed.: Spirituality and Society Postmodern Visions. Albany, N.Y. 1988; Kamper, D.Reijen, W. van eds.: Die unvollendete Vernunft: Moderne versus Postmoderne. Frankfurt a.M. 1987; Lyotard, J. F.: La Différend. Paris 1983; Wellmer, A.: Zur Dialektik von Moderne und Postmoderne. 1985; viz též postmodernismus.

Ivan Mucha


Viz též heslo společnost aktivní, společnost komerční, společnost legrační nebo společnost postmoderníPetruskových Společnostech (2006)