Socialismus švédský

socialismus švédský – též švédský model – pojmy sloužící k vyjádření specif. vývoje a mechanismu fungování švédské společnosti od 30. l. 20. st. V zúženém smyslu je s.š. výrazem pro některý z charakteristických rysů tohoto modelu, většinou pro vysoký stupeň soc. zabezpečení, polit., prům., resp. hosp. demokracie. Je to výsledek politiky švédské sociální demokracie za téměř 60leté období její vlády (s výjimkou l. 1976–1982 nepřetržité), založené na využívání hist. tradic a specifik Švédska, na polit. konsensu a pragmatickém přístupu nezávislém na ideol. schématech. Mezi charakteristické rysy s.š. patří kromě rozvinuté polit. a hosp. demokracie a vysoké úrovně soc. zabezpečení státní regulace ekonomiky při existenci rozsáhlého soukromého i veř. sektoru, specif. dvojkolejný mechanismus konsensu a kompromisu – regulované vztahy mezi odbory a zaměstnavateli a loajální vztahy mezi soc. demokraty a opozicí. Z pozic soc. demokratismu je s.š. alternativou ke kapitalismu, resp. způsobem řešení jeho problémů. V období před 2. svět. válkou byl jako polit. demokracie protiváhou fašismu i komunismu. Po válce se pro s.š. vžil pojem demokratického socialismu, chápaného opět jako alternativa ke kapitalismu, ale i k tzv. reálnému socialismu. Z pozic liberalismu je švédský model interpretován jako střední nebo „třetí cesta“, jejímiž hlavními rysy jsou: řešení sociálních otázek, „disciplinovaná demokracie“, politika kompromisu, družstevnictví, průmyslová demokracie atd. Z pozic konzervatismu je švédský model kritizován za snahy o spol. kontrolu majetku a podnikání, za daňový systém, systém soc. zabezpečení a je odmítán jako neperspektivní varianta rozvoje. Interpretace z pozic komunismu se vyvíjela od odmítnutí modelu po hledání cest k jeho napodobení. Podoba s.š. vzniklá v průběhu 60. a 70. l. narazila na konci 80. l. na některé hranice svého fungování. K nim patří zejm. vysoké daňové zatížení obyv. a to, že vysoká úroveň soc. zabezpečení zčásti destimuluje vztah k práci i k podnikání, je zdrojem relativní nivelizace mezd a oslabení konsensu ve společnosti. Celkově jde o obtížnou průchodnost keynesiánsky orientované hosp. politiky (viz keynesismus) v období internacionalizace hosp. života a ekon. a polit. sjednocování Evropy, částečně i sílící imigrace. Na počátku 90. l. došlo k souběhu problémů daných fungováním systému (daňové zatížení) a vysazením některých jeho důležitých funkcí (selhání centrálního dojednávání mezd).

Swedish socialism socialisme suédois schwedischer Sozialismus socialismo svedese

Literatura: Brodin, N. E.: Paul Samuelson's Mythical Sweden. New Guard, Dec. 1971; Fleischer, F.: The New Sweden: The Challenge of a Disciplined Democracy. New York 1967; Grees, D.: Waiting for Fortinbrans. The Rise and Fall of Scandinavia's Middle Way. Encounter. 1982; Himmelstrand, U.: Spontaneity and Planning in „Mixed Economies“ and under Selfmanaging Labour. 1980; Childs, M.: Sweden: The Middle Way. New Haven 1961; Pistorius, T.: Švédská cesta z krize. Praha 1936; Rustow, D. A.: The Politics of Compromise. New Jersey 1955.

Aleš Lisa