Události demografické

události demografické – význ. životní události, které jako hromadné jevy ve vzájemné kombinaci utvářejí průběh demografické reprodukce a v této podobě jsou předmětem demografické analýzy. Podle vztahu k demogr. reprodukci nejvýznamnějšími u.d. jsou narození a úmrtí, z nichž jsou odvozeny globální charakteristiky porodnost a úmrtnost. Zákl. u.d. se váží k význ. soc. událostem, porodu a smrti. Jako specif. druh úmrtí se eviduje potrat, z něhož se odvozuje potratovost. Ostatní u.d. ovlivňují demogr. reprodukci zprostředkovaně přes uvedené zákl. události nebo jsou jejich důsledkem. Uzavírání sňatků a jejich rušení rozvody ovlivňují porodnost, zatímco nemoci (nemocnost) ovlivňují úmrtnost. Od úmrtí je odvozeno ovdovění a stav vdovství. Někdy je za u.d. považováno i stěhování, protože mění územní rozmístění obyv. (viz migrace). Chování spojené s u.d., resp. to, které k nim vede, se nazývá chování demografické. Nejvýznamnější u.d., narozením prvního dítěte, vzniká rodina. V podstatě u.d. uvozují nebo ukončují životní cykly i relativně kratší uzavřená životní období. Lze je poměrně přesně časově i prostorově lokalizovat. Některé mají výrazný biol. základ, většina má i právní zakotvení a všechny jsou soc. a kult. formovány. Jsou také společnostmi poměrně důsledně evidovány (viz evidence obyvatelstva). Na této evidenci je založena tzv. demografická statistika.

Evidence u.d. sahá až do starověku (zjišťování počtu narozených a zemřelých z daňových a vojenských důvodů). Od středověku je známa církevní evidence u.d., která byla vázána na příslušný náb. obřad, tj. na křest, svatbu, obřad pohřební. V evrop. zemích se evidence zpřesňuje v 16. st. (bils of mortality od r. 1532 v Anglii, zavádění matrik po tridentském koncilu v l. 1545–1563), „hlášení“ o dalších u.d. (zejm. o rozvodu, o potratu) jsou novějšího data a nemají jednotný charakter. Demogr. vymezování jednotlivých u.d. se zásadně opírá o zákonnou normu, která nemusí vždy odpovídat obsahu události (např. evidované sňatky a rozvody mohou být v jednotlivých případech fiktivními svazky, naopak ale existují nesezdaná a neevidovaná soužití apod.). Při narůstání diskrepance mezi skutečným a právně a statist. podchyceným stavem se objeví většinou tendence k zavedení nové spec. evidence (viz např. akceptování a statist. podchycení soužití typu „druh-družka“). Někdy je problémem přesné vymezení u.d. (např. stanovení doby smrti, zařazení mrtvorozenosti, platnost sňatku ve zvl. podmínkách apod.). Studiem soc. okolností, příčin a důsledků u.d. se zabývá sociologická demografie i s-gie jako taková. Cesty jejich regulace hledá populační politika, příp. natalitní politika. V jistém smyslu se u.d. zabývá i soc. antropologie, i když většinou bez demogr. vyústění. Pojetí význ. životních událostí u tzv. přírodních národů je silně vázáno na specif. obřady, přičemž spojení s biol. reprodukčním základem bývá potlačeno, chybí právní podložení i evidence, dominují zvykové normy (viz též příbuzenství).

demographic events événements démographiques demographische Ereignisse eventi demografici

Literatura: viz demografie.

Alena Vodáková