Solidarita
solidarita – (z lat. solidare = zpevnit, zhusit) – vztah mezi navzájem rovnými, kteří dobrovolně kooperují, neboť je spojuje společný zájem, který mívá často podobu boje proti společnému nepříteli; je opakem vztahu nadřízenosti a podřízenosti. Výrazným prvkem mezilidské s. je silný emotivní náboj; s. se zpravidla nerodí z pouhé racionální kalkulace, zároveň však nemusí být protikladem egoismu. Již W. G. Sumner ve své koncepci „antagonistické kooperace“ upozornil na skutečnost, že vzájemná s. může být plodem sebezájmu zúčastněných, neboť je zvýhodňuje v soupeření s druhými. Princip s. na jedné straně podporuje rovnost a vzájemnou pomoc mezi zúčastněnými, na straně druhé zvyšuje míru hostility vůči nečlenům a může degenerovat do vynuceného podřizování jednotlivců celku. Obojí tendence je patrná v hist. vývoji různých typů solidárních společenství rovných. S-gické koncepce s. jsou formalizací jistých prvků pospolitostního soužití, které se vyskytuje opakovaně v dějinách civilizace. Lze přitom rozlišit s. privilegovaných a s. diskriminovaných (viz privilegium, diskriminace sociální). V obou případech se však jedná o skupiny statusově rovných, jejichž členové jsou spojeni závazky vzájemné podpory a pomoci, které mohou být v různé míře formalizovány, vždy však odrážejí společný zájem, specif. pro danou skupinu. S. privilegovaných byla přítomna např. u skupin starogermánských svobodných bojovníků, projevovala se v instituci kupeckých gild, později u příslušníků městských cechů a v podobě institucí stavovských. Na druhé straně středověká města vznikala často jako projev s. vrstev diskriminovaných, spojených odporem vůči feudální zvůli. Stejný typ s. je přítomen nověji v odborech. Genezi prvku vzájemnosti v jeho střetávání s protikladným prvkem panství podává O. von Gierke. Bylo vyvinuto mnoho způsobů posilování vnitřní s. všech typů pospolitosti. Patří k nim posvátné bankety středověkých gild, společný kult předků, periodické setkávání členů u příležitosti oslav a výročí, mravní kodexy obsahující vzory závazného jednání mezi členy skupiny, apod. Na předním místě těchto kodexů vystupují hodnoty přátelství, bratrství a vzájemné podpory. É. Durkheim se domníval, že právě prostředí středověkých gild s jejich typem s. bylo předobrazem profesních skupin, které svým členům poskytují „morální prostředí“, v němž se teprve může rozvinout příslušná profesní etika.
Na rozdíl od vztahů uvnitř panství je pro vztahy v rámci s. příznačné, že služby a oběti nejsou směrovány k vůdci, nýbrž mají sloužit zájmům skupiny jako celku. V tom lze spatřovat prvek demokracie, který ovšem zůstává omezen pouze na členy pospolitosti. Specif. podobu má s. uvnitř náb. komunit a řeholních řádů, kde pojítkem je společná služba Bohu. Princip této služby a idea rovnosti před Bohem jsou také základem křesťanské kategorie milosrdenství, která je vlastně s. s trpícími. Demokr. imperativy rovnosti a bratrství lze rovněž považovat za výrazné snahy pojmout do myšlenky s. celé lidstvo. Ve zvl. podobě se rys s. jako služby celku projevil poté, co pospolitost solidárních byla ztotožněna s národem. Vzniká forma moderní kmenové s., jejíž apel na oprávněnost obětí v zájmu celku i hostilita vůči nečlenům snadno přerůstají do patologické podoby šovinismu. Naproti tomu ideje s. a vzájemné pomoci namířené proti institucím moderního státu tvoří podstatnou součást ideologie anarchismu. V jiné podobě se s ideou s. setkáváme u družstevních hnutí sjednocených výrobců či konzumentů (viz též družstevnictví). Apel na s. mezi zaměstnanci a zaměstnavateli tvoří podstatu korporatismu, který odmítá čistě liberální i státně direktivní způsoby regulace produkce a reprodukce společnosti. Také v tomto případě je však obtížné nepřekročit hranici, za kterou se s. jako nástroj sblížení a vzájemné pomoci proměňuje v prostředek nekompromisního prosazování dílčích skup. zájmů na úkor zbytku společnosti.
solidarity solidarité Solidarität solidarietà
Literatura: Black, A.: Guilds and Civil Society in European Political Thought from the Twelfth Century to the Present. London 1984.
Viz též heslo společnost korporativní v Petruskových Společnostech (2006)