Límečky růžové

límečky růžové – (překlad angl. rosy collars) – poměrně nový termín označující nižší a střední vrstvy žen v nemanuálních sektorech zaměstnání (ženy na vedoucích místech ve výrobě a službách ani ženy ve svobodných povoláních do této skupiny nepatří). Podobně jako bílé límečky a modré límečky byl i tento termín převzat z hovorového jazyka (am. angličtiny), kde měl a dosud má lehce žertovný přízvuk. Ve srovnání s oběma ostatními „límečkovými“ skupinami jde o podstatně užší kategorii, vymezenou jak charakterem práce, tak pohlavím. Z hlediska sociální stratifikace, místa těchto pracujících žen v soustavě spol. rozvrstvení, je to kategorie daleko vyhraněnější. Vypovídá totiž o statusu a prestiži pracovních míst na spodní a střední rovině administrativy, výroby a služeb a zároveň o sexuální stratifikaci na těchto pracovních místech. L.r. požívají o něco vyššího spol. uznání než ženy v oborech vyloženě manuálních a jsou poněkud méně ohroženy nezaměstnaností, avšak jejich průměrné platy se mnoho neliší od mezd kvalifikovaných ženských dělnic ve výrobě. Vyhlídky na vzestup jsou větší než přímo ve výrobě, ale i tak jsou dost omezeny. Logicky by mobilitní žebříček měl vést od l.r. alespoň na úroveň středních administrátorů, ale zdá se, že sexuální bariéry zde přežívají. Z tohoto důvodu patří pojem l.r. v USA a záp. Evropě také do slovníku feminismu. Představuje tam jednu z ilustrací sexuální nerovnosti a sociální diskriminace ve světě práce.

První soustavná práce na toto téma Pink Collar Workers od Louise Kappové-Howeové vyšla na konci 70. l., uprostřed jedné z vln am. feminismu. Převážná část textu této knihy poukazuje na typické případy diskriminace žen v příslušných povoláních. U mluvčích za zrovnoprávnění pohlaví ve světě práce se často setkáváme se stížnostmi na nejasné (podle kritiků záměrně nejasné) představy o pracovních rolích žen, tedy o l.r. Očekává se od nich nejen plnění úkolů přímo spojených s pracovní rolí, nýbrž i zastávání neformálních funkcí tradičně přisuzovaných ženám: vytváření příjemného prostředí, působení ženským půvabem na zákazníky zaměstnavatele apod. Odtud pochází i napůl škádlivá, napůl sarkastická přezdívka jedné velmi početné skupiny l.r., osobních sekretářek, „office wife“ (manželka v úřadě). Jiná kritika vytýká, že l.r. jsou dalším případem úmyslné feminizace, tj. poženšťování celých pracovních oborů za účelem stlačování platů a omezení soc. výhod, které by mužům na stejných pracovních místech musely být přiznány. Podle tohoto výkladu si zaměstnavatelé slibují od žen větší poslušnost a manipulovatelnost než od mužů. Zkušenost opravdu potvrzuje, že l.r. jsou daleko méně odborově organizovány a jejich ochota hájit své zájmy třeba stávkou je o mnoho menší než u mužů nebo u žen přímo ve výrobě. Pojem l.r. spadá mezi oblasti sociologie práce a s-gie průmyslu, jakož i do zkoumání sociální struktury. L.r. představují i určitý stupeň na škále prestiže povolání. Ve feministické s-gii definuje jednu skupinu žen jako znevýhodněnou menšinu (disadvantaged minority), oprávněnou klást spec. reformní požadavky.

pink collar workers (pink collars) cols roses rosy collars, Rosa-Kragen colletti rosa

Literatura: Kapp-Howe, L.: Pink Collar Workers – Inside the World of Women's Work. New York 1978.

-- Zdeněk Suda