Popularita: Porovnání verzí

(import na produkční server)
 
m (finalizován tvar zápisu autorů hesel)
 
Řádek 8: Řádek 8:
 
</div>
 
</div>
  
-- ''[[:Kategorie:Aut: Linhart Jiří|Jiří Linhart]]''<br />
+
''[[:Kategorie:Aut: Linhart Jiří|Jiří Linhart]]''<br />
 
[[Kategorie:Aut: Linhart Jiří]]
 
[[Kategorie:Aut: Linhart Jiří]]
 
[[Kategorie:Terminologie/veřejnost a veřejné mínění]]
 
[[Kategorie:Terminologie/veřejnost a veřejné mínění]]
 
[[Kategorie:VSgS]]
 
[[Kategorie:VSgS]]

Aktuální verze z 11. 12. 2017, 17:03

popularita – (z lat. populus = lid, veřejnost, národ) – stav krátkodobé i dlouhodobé obliby určité věci, myšlenky, osobnosti či instituce ve veřejnosti nebo zvýšený zájem o ně, který mívá, ale také nemusí mít rysy módy. P. je jednou z centrálních kategorií masové kultury. Tvorba p. určitých produktů masové kultury (hitů, hudebních skupin, zpěváků atd.) je předpokladem úspěšnosti masové kultury v komerčním slova smyslu i význ. mechanismem jejího působení ve společnosti. Své místo má však p. i v určitých stylech vládnutí a v polit. životě vůbec (viz např. populismus, některé typy vlády vycházející z paternalismu státního apod.). O p. se hovoří vesměs v souvislosti s vysokou mírou publicity, které se objektu p. dostává v hromadných sdělovacích prostředcích, která však není podmínkou nutnou ani postačující. Existují např. populární osobnosti (undergroundoví zpěváci apod.), jejichž p. je v zainteresované veřejnosti vysoká, celková míra publicity je však malá nebo vůbec žádná. Obdobně není nutným předpokladem p. pozitivní image předmětu p. ve veřejnosti. P. mohou dosáhnout i jevy chápané rozporně nebo vysloveně odmítané. P. je mnohdy dosažena nimbem záhadnosti, nejasnosti, ambivalence, schopností poskytovat podněty pro různorodé interpretace, fámy apod. Řada populárních osobností (sportovců, zpěváků, ale i politiků) vystavěla svoji p. právě na ambivalentnosti a narušování obvyklých představ o chování v dané roli. Ambivalence a nejednoznačnost, resp. neukončenost však napomáhají i p. určitých knih, myšlenek, módních vln v odívání apod. P. bývá vykládána různě: 1. prostřednictvím potřeb a zájmů, které ve společnosti latentně existují a které populární osobnosti, instituce, ideje nebo věci vyjadřují, konkretizují, popř. přímo uspokojují; 2. ze specif. dispozic jevu, především jedince – obvykle z jeho charisma nebo blíže nedefinovaného „kouzla“, kterým disponuje a které působí univerzálně, nezávisle na tom, jaké zájmy vyjadřuje a které potřeby uspokojuje; 3. z manipulace s veřejným míněním (p. je vyložena jako produkt reklamy, propagace, resp. propagandy). P. má hlubší soc.-ekon. kořeny a reflektuje soc.-kult. diferenciaci společnosti; jevy požívající v jedné skupině či vrstvě vysoké p. jsou v druhé zcela neznámé a naopak.

popularity popularité Popularität popolarità

Jiří Linhart