Fáze výzkumná

fáze výzkumná – (z řec. fasis, od fainomai = objevuji se) – též výzkumná etapa – ohraničený úsek výzk. prací, u něhož lze nejen specifikovat náplň, ale jasně vymezit pracovní vstupy a výstupy, a který představuje relativně ucelenou, samostatnou část výzkumu. S-gický výzkum je možno fázovat (etapizovat) různě v závislosti na jeho věcné náplni a org. pojetí. U běžného empirického výzkumu se většinou rozlišují 3 fáze, přípravná, realizační a závěrečná. 1. Vstupem přípravné fáze je většinou výzk. zadání (objednávka), které obsahuje min. formulaci výzk. tématu, někdy i zákl. výzk. otázky, požadavky na konečný výstup, časový horizont výzkumu a také zákl. personální a finanční požadavky a možnosti. Náplní přípravné fáze je rozpracování těchto vstupních dispozic. Většinou jde o upřesnění a rozvedení tématu, jeho teor. podložení, příp. o formulaci hypotéz, konceptualizaci a operacionalizaci, navržení a ověření výzk. nástrojů (viz předvýzkum, pilotáž) a technik zpracování informací, příp. formy konečných výstupů, vypracování organizačního, resp. výzk. plánu a výzk. harmonogramu. Výstupem této fáze jsou připravené (ověřené) výzkumné nástroje a většinou výzkumný projekt, který bývá odborně posuzován a schvalován. 2. Realizační fáze spočívá v realizaci připravené techniky sběru informací, které někdy (v závislosti na charakteru výzkumu) předchází propagace výzkumu a instruktáž tazatelů (tyto akce lze řadit i do přípravné fáze), příp. další dílčí pomocné akce. Jádrem fáze je shromáždění informací, jejich kontrola, kódování, třídění, přenos na počítačové médium a aplikace připravených výpočetních nebo jiných zpracovatelských technik. Výstupem této fáze jsou tzv. hrubé informace či data uspořádaná do kategorií, tabulek, indexů apod. 3. Závěrečná fáze spočívá v interpretaci výstupů předchozí fáze, která může mít podobu přímé, jednoduché deskripce nebo složité analýzy prováděné pomocí matem. statist. metod a logických explikací, často s využitím dalších informací teor. i empir. povahy, nevyplývajících z daného výzkumu. Důležitým požadavkem na tuto fázi je provedení kontrolní zpětné vazby na zadání a teor. východiska výzkumu; její součástí mohou být i pokusy o dodatečnou verifikaci a validizaci získaných výsledků. Bezprostředním výstupem této poslední fáze je většinou závěrečná výzkumná zpráva. Jako samostatný výstup se někdy prezentují sociotech. opatření, příp. metodol. efekty. Popsané f.v. mají v konkrétních případech různě redukované nebo obohacené podoby. Někdy se vydělují další samostatné etapy, např. uvnitř přípravné fáze etapa ověřování technik, uvnitř realizační fáze etapa sběru dat, závěrečná fáze může být členěna na období zpracování dílčích zpráv, jež jsou věnovány jednotlivým výzk. tematikám nebo postupují od jednodušších ke složitějším problémům, od popisu k analýze a predikci apod. Fázování výzkumu má smysl zejm. u obsáhlejších, časově náročnějších šetření. Specif. podob nabývá u longitudinálních výzkumů a panelových šetření. Promítá se do výzk. harmonogramů a plánů. Dodržování správné časové návaznosti jednotlivých výzk. akcí je důležité právě proto, že každá následující fáze by měla plně využít výstupy fáze předcházející. Absence důležitých výzk. kroků stejně jako jejich nevhodné časové řazení může mít za následek ztrátu informací, resp. jejich devalidizaci.

survey phase phase, étape de recherche Forschungsphase fase esplorativa

Literatura: viz metodologie sociologická, metody sociologické.

-- Václav Forst