Totem
totem – (ze slova aoutem severoam. Indiánů; Algonkinové toto slovo používali pro různé rostlinné a živočišné druhy, kterými se pojmenovávaly skupiny lidí) – předmět vyskytující se u některých přírodních národů, vůči kterému mají členové příbuzenské skupiny spec. mystický vztah a se kterým spojují své jméno. T. může být zvíře, rostlina, minerál, věc atd. Přeneseně a nepřesně se t. rozumí zobrazení totemického předmětu. Dnes se termínem t. označují vyřezávané kůly, imitující skulptury s totemickými náměty, které jsou známy od Indiánů z pacifického pobřeží Kanady. Totemismus jako systém t., se kterými je spojena význ. část duchovního a soc. života některých přír. národů, se od konce 19. st. stal význ. fenoménem sociální antropologie. Poprvé tento systém popsal G. Thavenet na přelomu 18. a 19. st. právě u Algonkinů ze Sev. Ameriky a vysvětlil, že t. vyjadřoval příslušnost ke klanu, že každý klan měl své zvíře, nejznámější v oblasti, kde klan žil, nebo zvíře běžně lovené. Tento kolekt. systém pojmenování však nespojoval s vírou, že jednotlivec vstupuje do vztahu se zvířetem, které se tak stane jeho strážným duchem. Na konci 19. st. ovšem G. Long sloučil pod institucí totemismu jména klanů a víru v duchy, čímž způsobil mezi antropology obrovský zmatek. Z původně klasifikačního systému se stal zdroj úvah o fungování náb. představ přír. národů, zvl. když se totemismus dal do spojení s tabu a obětí. J. G. Frazer spojoval vznik totemismu s obdobím divošství, kdy nebyl znám genitor – otec dětí, a proto nedostávali jedinci jména podle otců, ale podle přír. druhů. S. Freud viděl zdroj totemismu v počátečním hříchu, kdy synové zabili otce, aby se zmocnili jeho žen, ke kterým neměli přístup, a mrtvolu pak snědli; z hrůzy před svým činem označili tělo otce jako t. a zvíře, které ho symbolizovalo, jako tabu a vzdali se otcových žen, aby si nalezli jiné mimo svou skupinu (vznik exogamie). Teprve A. R. Radcliffe-Brown pochopil, že totemický systém prezentuje svět zvířat a rostlin analogicky k lidské společnosti, že vztahy, které člověk vytváří mezi totemickými předměty odpovídají soc. vztahům existujícím mezi lidskými kolektivy. Z tohoto pohledu totemismus: 1. představuje klasifikační systém, který využívá přír. předměty (obvykle zvířata a rostliny) k indentifikaci lidských bytostí; 2. přiřazuje skupinám vzniklým na základě vztahů příbuzenství termíny, kterými se jinak označují přír. předměty (zvířata, rostliny atd.). C. Lévi-Strauss dokazuje, že totemismus musí plnit obě své úlohy, má-li fungovat jako zvláštní klasifikační systém. Na rozdíl od dalších klasifikačních systémů, které jsou duchovního rázu (jako mýtus), nebo praktického rázu (jako obřad), je totemismus vždy spjat s každodenním životem, protože je vázán a prezentován denně na každém jedinci a na každé skupině a jako takový je nutně dědičný.
totem totem Totem totem
Literatura: Frazer, J. G.: (1890) Zlatá ratolest. Praha 1994; Freud, S.: Totem a tabu. Praha 1969; Leach, E. R.: The Structural Study of Myths and Totemism. London 1967; Lévi-Strauss, C.: Totémisme d'aujourdhui. Paris 1962; Lévi-Strauss, C.: Myšlení přírodních národů. Praha 1971.