Kategorie:Ostatní subjekty se vztahem k sociologii: Porovnání verzí

Na rozdíl od některých jiných společenských a humanitních věd česká sociologie nedisponuje a nikdy nedisponovala širokou sítí organizací, které by institucionálně podporovaly vědu, výzkum, výuku a společenský ohlas oboru, mimo ty uvedené v oddílech [[:Kategorie:Orgány řízení vědy|Orgány řízení vědy]], [[:Kategorie:Státní a veřejné výzkumné instituce|Státní/veřejné výzkumné instituce]], [[:Kategorie:Vysoké, případně vyšší školy|Vysoké, případně vyšší školy]], [[:Kategorie:Vědecké společnosti a spolky|Vědecké společnosti a spolky]] a [[:Kategorie:Vědecká a odborná periodika|Vědecká a odborná periodika]]. S výjimkou pracovišť v rámci tam uvedených organizací a korporací není akademická sociologie provozována na nižších stupních škol, nemá samostatná muzea, galerie, archivy či knihovny, dlouho neměla ani specializované nakladatelství. Pokus o založení soukromého Sociálního muzea v rámci Baťova koncernu na přelomu třicátých a čtyřicátých let 20. století měl z politických důvodů jen krátké trvání a nebyl doveden do konce. Jistou výjimkou, která je naopak specifická pro sociologii, je existence výzkumných agentur, věnujících se především kvantitativnímu empirickému výzkumu. Do počátku devadesátých let 20. století byly výzkumy tohoto typu doménou státních či veřejných výzkumných organizací ([[Státní úřad statistický]], [[Ústav pro výzkum veřejného mínění ČSAV]], [[Ústav pro výzkum veřejného mínění FSÚ]], [[Dům techniky ČSVTS Pardubice]] ad. – všechny viz v oddíle [[:Kategorie:Státní a veřejné výzkumné instituce|Státní/veřejné výzkumné instituce]], dále například výzkumná oddělení Československé televize a Československého rozhlasu), po roce 1989 vznikla řada soukromých a korporátních výzkumných agentur věnujících se kvantitativním sociologickým, demoskopickým nebo marketingovým výzkumům. Vznikla rovněž společenství a organizace věnující se kvalitativnímu a aplikovanému výzkumu, think-tanky zaměřené na veřejné a sociální politiky, řada neziskových organizací zaměřených na sociální práci a pomoc. Tyto organizace do Slovníku nezařazujeme, jednak z etických důvodů, jednak pro velmi rozdílnou míru veřejně známých informací o jejich provozu. V rámci „zbytkového“ oddílu institucionálního zázemí české sociologie jsou proto uvedeny především nakladatelské a vydavatelské podniky, pro období do roku 1989 sociologické ediční řady, pro pozdější období dosud jediné české sociologické nakladatelství.

Na rozdíl od některých jiných společenských a humanitních věd česká sociologie nedisponuje a nikdy nedisponovala širokou sítí organizací, které by institucionálně podporovaly vědu, výzkum, výuku a společenský ohlas oboru, mimo ty uvedené v oddílech [[:Kategorie:Orgány řízení vědy|Orgány řízení vědy]], [[:Kategorie:Státní a veřejné výzkumné instituce|Státní/veřejné výzkumné instituce]], [[:Kategorie:Vysoké, případně vyšší školy|Vysoké, případně vyšší školy]], [[:Kategorie:Vědecké společnosti a spolky|Vědecké společnosti a spolky]] a [[:Kategorie:Vědecká a odborná periodika|Vědecká a odborná periodika]]. S výjimkou pracovišť v rámci tam uvedených organizací a korporací není akademická sociologie provozována na nižších stupních škol, nemá samostatná muzea, galerie, archivy či knihovny, dlouho neměla ani specializované nakladatelství. Pokus o založení soukromého Sociálního muzea v rámci Baťova koncernu na přelomu třicátých a čtyřicátých let 20. století měl z politických důvodů jen krátké trvání a nebyl doveden do konce. Jistou výjimkou, která je naopak specifická pro sociologii, je existence výzkumných agentur, věnujících se především kvantitativnímu empirickému výzkumu. Do počátku devadesátých let 20. století byly výzkumy tohoto typu doménou státních či veřejných výzkumných organizací ([[Státní úřad statistický]], [[Ústav pro výzkum veřejného mínění ČSAV]], [[Ústav pro výzkum veřejného mínění FSÚ]], [[Dům techniky ČSVTS Pardubice]] ad. – všechny viz v oddíle [[:Kategorie:Státní a veřejné výzkumné instituce|Státní/veřejné výzkumné instituce]], dále například výzkumná oddělení Československé televize a Československého rozhlasu), po roce 1989 vznikla řada soukromých a korporátních výzkumných agentur věnujících se kvantitativním sociologickým, demoskopickým nebo marketingovým výzkumům. Vznikla rovněž společenství a organizace věnující se kvalitativnímu a aplikovanému výzkumu, think-tanky zaměřené na veřejné a sociální politiky, řada neziskových organizací zaměřených na sociální práci a pomoc. Tyto organizace do Slovníku nezařazujeme, jednak z etických důvodů, jednak pro velmi rozdílnou míru veřejně známých informací o jejich provozu. V rámci „zbytkového“ oddílu institucionálního zázemí české sociologie jsou proto uvedeny především nakladatelské a vydavatelské podniky, pro období do roku 1989 sociologické ediční řady, pro pozdější období dosud jediné české sociologické nakladatelství.