Vrstvy deklasované
vrstvy deklasované – skupiny osob, které v důsledku souhry okolností nebo pro osobní vlastnosti svých členů ztratily soc. oporu ve vrstvě, do níž patří, resp. patřily, protože došlo k jejich ostrakizaci, nebo k poklesu jejich prestiže (esteem) pod kritickou mez. V.d. tvoří jedinci, kteří (dosud) nezakotvili v jiné soc. vrstvě, nalézají se v soc. vakuu, i ti, kteří byli přijati do jiné vrstvy, než v které původně byli, která může, ale nemusí být vnímána ve srovnání s původní vrstvou jako „nižší“. V užším pojetí jde o osoby (skupiny osob), které se nalézají na samém dně společnosti, které byly více méně definitivně ze všech ostatních vrstev vyloučeny buď automaticky (díky svému původu, absenci majetku, kvalifikace či profese), nebo v důsledku svých osobních vlastností. V tomto užším významu splývají v.d. s lumpenproletariátem, lůzou a jsou etiketizovány jako deklasované živly. K dočasné i trvalé masové deklasaci v širším i užším smyslu dochází zvl. v období hosp. krizí, za válek, po polit. převratech i revolucích. Deklasaci však nelze zaměňovat s jakoukoliv sociální exkluzí, ani se soc. sestupem jako takovým, protože ten se může realizovat i v rámci jedné a téže vrstvy (viz mobilita sociální).
Důvody, proč dochází ke ztrátě soc. opory v určité soc. vrstvě, jsou různé: může jít o morganatický sňatek, výkon určité profese, v tradičním aristokratickém prostředí dokonce i o samotný fakt výdělečné činnosti, o ekon. bankrot, napojení na polit. struktury neodpovídající polit. kultuře dané vrstvy, o náb., resp. ideovou konverzi, nedodržování morálních norem skupiny, o určité typy onemocnění (např. AIDS, příjici apod.), opilství, homosexualitu, extrémní formy deviace hraničící s porušováním zákona apod. To, co je důvodem ztráty soc. opory v jedné soc. skupině, nemusí být důvodem soc. exkluze v jiné skupině a nemusí bránit začlenění do ní. Pro pocit deklasování má značný význam stupeň identifikace s původní skupinou. Deklasované osoby jsou zvl. krajním případem jedinců žijících na rozhraní dvou či více soc. skupin, subkultur, a lze je nalézt ve všech soc. vrstvách. Hovoří se o deklasovaných příslušnících proletariátu, maloburžoazie, inteligence či šlechty, o vyvržencích z lokálních venkovských komunit apod. Specif. produktem deklasování je i zbohatlík. Pro velkou část deklasovaných osob je typický nízký stupeň krystalizace statusu, nerovnováha mezi objektivním soc. postavením, resp. zařazením, a prestiží (úctou). Pro svou soc. nezakotvenost představují v.d. obvykle snadno polit. manipulovatelnou složku populace, často radikálně naladěnou, zainteresovanou na změně soc. konvencí, na nové strukturaci společnosti. Jsou to vrstvy hledající u státu, polit. strany, soc. hnutí či silné osobnosti oporu a začlenění (viz wotanismus). V.d. zvl. v užším slova smyslu tvořily oporu bonapartismu i nacismu. Romantizující revolucionáři spatřovali často ve v.d., resp. v lumpenproletariátu, aktivní prvek proletářské revoluce, klasikové marxismu – leninismu K. Marx, F. Engels i V. I. Lenin však tyto interpretace ostře odmítali. (Viz též polosvět, bohéma, mobokracie.)
declassed strata couches déclassées deklassierte Schichten ceti declassati